Změna stipendijního řádu na UP a výzva olomouckým doktorandům
Přinášíme shrnutí proběhlé debaty o změně stipendijního řádu na Univerzitě Palackého v Olomouci a výzvu pro tamní doktorandy a doktorandky. UP byla doposud na české poměry ke svým doktorandům štědrá. Od září 2020 však nebude minimální výše stipendia odvozena od minimální mzdy (aktuálně 14 600 Kč) jako tomu bylo dosud, nýbrž od ročního příspěvku MŠMT (11 250 Kč). Proč k tomuto snížení došlo? A čemu by nyní měli tamní doktorandi věnovat pozornost?
Již během února se na Facebooku UP objevila diskuse k plánované změně stipendijního řádu, která vyvolala obavy tamních doktorandů o snížení stipendií. Jedním z nich byl náš člen Honza Masopust, který se rozhodl s podporou našeho předsednictva zareagovat emailovou výzvou všem akademickým senátorům univerzity. Ve výzvě upozorňoval, že plánované změny jdou proti stávajícímu trendu zvyšování doktorandských příjmů a také proti nyní finalizovanému návrhu strategického záměru MŠMT, který zahrnuje proměnu systému financování a výrazné navýšení příjmů doktorandů. Honzova výzva nakonec nebyla úspěšná a návrh na změnu stipendijního řádu byl akademickým senátem přijat.
Hlavní důvod zrušení navázání výše stipendia na minimální mzdu je pochopitelný. Neočekávaně rychlý nárůst této mzdy vede k nadměrnému čerpání ze stipendijních fondů jednotlivých fakult. Některé z nich by se tak dostaly „do mínusu“ již tento rok, jiné v nejbližších letech. Jistě můžeme namítnout, že finanční zajištění nastupující vědecké generace by mělo být pro školy prioritou a zda by nebylo vhodnější snížit výdaje jinde. Nicméně v základu se jedná o spíše ekonomický než politický argument.
Mimo důvodovou zprávu k navrhované změně však zazníval na Facebooku i během projednávání akademického senátu z úst čelných představitelů univerzity stejně hlasitě jiný argument: tj., že současný systém je „nespravedlivý“, protože neodlišuje „pracovité“ a „nepracovité“ doktorandy, totiž že všem dává hodně a není „motivační“.
Mluvit o tzv. motivačním systému v souvislosti se snižováním minimální zaručené výše stipendií je problematické. Na snaze motivovat není nic špatného. Špatné však je zavádět nepřímou diskriminaci finančně nezajištěných doktorandů, což se děje, pokud jsou základní startovní částky příliš nízké, jak ČAD soustavně upozorňuje (2018, 2020).
Pokud bude příjem doktorandů v prvním ročníku příliš nízký, budou moci dobře plnit studijní povinnosti jen ti, kteří nebudou muset být z existenčních důvodů zaměstnáni jinde. Následné vyhodnocování, kdo je „pracovitý“ a „nepracovitý“ a kdo má tedy nárok na zvýšení stipendia tak nutně nebude vypovídat o vědeckém talentu a motivaci, ale spíše o finančním zázemí doktoranda. Různé „motivační“ systémy na většině českých škol fungují dlouhá léta a vzhledem k tomu, jak velká je „úmrtnost“ českých doktorandů (tj. předčasné zanechání studia) a průměrná délka studia, nepřináší evidentně kýžené ovoce. Pokud chce UP skutečně efektivní motivační systém, nemůže jít tento ruku v ruce se snížením startovního stipendia.
Implementace přijaté změny záleží na jednotlivých fakultách. Studentští senátoři apelovali na zajištění transparentního systému rozdělování stipendií a minimalizování nepříznivých dopadů snížení stipendia pro nové i stávající doktorandy. Senát proto přijal usnesení, v němž vyzývá fakulty, aby ve svých vnitřních normách „upravily systémově problematiku přiznávání doktorských stipendií dle tohoto ustanovení tak, aby přispěla ke zkvalitnění DSP na UP a nevedla ke snížení počtu studentů“.
Jako ČAD bychom tímto chtěli vyzvat olomoucké doktorandy, aby komunikovali s vedením svých fakult a svými senátory o budoucím nastavení nového systému, aby byl přehledný, nevedl k výrazným propadům příjmů a neohrožoval tak kvalitu DSP.
Jednoduše řečeno – zajímejte se. Pokud byste chtěli zkonzultovat situaci na Vaší fakultě, diskutované návrhy či vaše nápady, ozvěte se nám. Rádi se podělíme o to, co víme, a můžeme zprostředkovat kontakt na další aktivní olomoucké doktorandy. UP má mezi doktorandy pověst pokrokové instituce, tak ať si ji udrží.