Rozhovor s doktorandem Zbyňkem Muchou

Pokračujeme v sérii mini-rozhovorů s doktorandkami a doktorandy. Jako další si můžete přečíst rozhovor s doktorandem a členem předsednictva ČAD Zbyňkem Muchou.

Foto Zbyněk Mucha

 

 

 

 

 

1. Proč jsi šel na doktorát a čím se zabýváš?

Vystudoval jsem indologii se specializací na bengálštinu a moje magisterská práce byla založená na etnografickém výzkumu v Bangladéši. Po dokončení výzkumu jsem si uvědomil, že se tomuto tématu chci věnovat i dál, a proto jsem se přihlásil na doktorát. Přišlo mi, že by byla škoda přestat, když to zrovna začalo být zajímavé. Disertaci píšu na téma role zprostředkovatelů práce v současné migraci z Bangladéše do Střední Evropy, konkrétně do Česka a Polska. 

2. Jaké problémy a výzvy doktorské studium přináší, co tě motivuje v práci?

Problémy a výzvy, kterým čelím, jsou podobné jako u ostatních doktorandek a doktorandů v humanitních vědách a ty do velké míry pramení ze systémového nastavení doktorského studia v Česku. Není to jenom můj pohled na věc, když řeknu, že humanitní vědy jsou hluboce podfinancované, a to přináší celou řadu problémů. Na začátku mého studia jsem pobíral základní stipendium deset a půl tisíce korun. Pokud si to dobře pamatuju, ročníky přede mnou měly dokonce něco okolo šesti tisíc korun. Pokud nemáte štěstí a váš školitel nebo vaše katedra nemá grant, do kterého vás zapojí, tak máte docela nepříjemnou startovní pozici. I naši školitelé pobírají často mizerné platy, a to se potom projevuje i na ochotě investovat čas do vedení práce.

Existují možnosti financovat studium z externích zdrojů, ale těch skutečně není mnoho a člověk musí vždy nacházet kompromis mezi osobním a profesním životem. Zároveň, pokud nemáte stabilní příjem, žijete ve velké nejistotě. Pozitivní aspekty jsou to, že doktorské studium nabízí jistou flexibilitu. Člověk dělá, co je mu blízké a může teoreticky cestovat doslova po celém světě. Co mě motivuje je možnost věnovat se otázkám a tématům, které považuju za důležité.

3. Proč jsi se přidal do ČADu? 

Nadchl jsem se pro zapálenost předsednictva ČADu zlepšovat situaci doktorandek a doktorandů u nás. Jako současní a bývalí doktorandi a doktorandky toho máme mnoho společného, a proto jsem byl rád, že se můžu přidat k iniciativě usilující o pozitivní změnu. Ze své zkušenosti s prací v neziskových organizacích vím, že záleží zejména na týmovém spolupráci. ČAD to má zdravě nastavené a funguje jako dobrý tým.