Kdo je doktorand? Rozhovor s Miloslavem Keltnerem z ČAD a FHS UK (6. 5. 2020)

Přinášíme Vám další z rozhovorů, jimiž se snažíme přiblížit rozmanitou povahu práce a života doktorandů.

1. Jaký obor studuješ/studujete a jaké je téma tvého/vašeho dizertačního projektu?

Pracuji již druhým rokem na dizertační práci v oboru aplikované etiky při Fakultě humanitních studií UK, a to na téma etiky soudců v České republice. Snažím se identifikovat systémové etické problémy, kterým jsou soudci vystaveni (např. korupce, nedostatek času na jednotlivé případy, konflikt morálky a pozitivního práva), a zároveň hledám cestu, jak je možné těmto problémům čelit.

Pohrávám si i s myšlenkou na větší grantový projekt, jehož cílem by bylo zachytit vzpomínky soudců na dobu transformace, neboť řada tehdejších aktérů patří k odcházející generaci, jejíž paměť se pomalu nenávratně vytrácí z veřejné diskuse. V té době byl v důsledku absence kvalitní zákonné úpravy často i velký tlak na soudcovu individuální morálku, možná doznívala větší společenská tolerance korupce, zároveň se justice potýkala s nedostatkem prostředků, kvalitních soudců atp. Je důležité zachytit, jak se s těmito výzvami vyrovnali nejen jednotlivci, ale i celý systém, neboť některé problémy a etické výzvy dnešní justice mohou mít kořeny v době po Sametové revoluci.

2. Jak vypadá tvůj /Váš běžný pracovní den? (Kterým činnostem souvisejícím s PhD. Studiem se věnuješ a jaká je jejich časová náročnost?)

Aktuálně jsem na studijní stáži v Rakousku, takže se nedá úplně hovořit o běžném pracovním dni. Po dobu stáže (cca 4 měsíce) se snažím pracovat 4-5 hodin denně na dizertaci (jsem tu s rodinou, takže víc času tomu nejsem schopný dát).

Pokud se jedná o běžný pracovní týden, tak jsem na 4 dny (32 hodin) zaměstnán jako legislativec na Ministerstvu financí. Pátky věnuji rodině. Moje představa, že budu pracovat denně 1-2 hodiny na dizertaci při práci, se ukázala být dost nerealistická. I proto jsem vyjel na stáž, abych měl alespoň nějakou šanci studium dokončit.

Došlo mi, že napsat kvalitní dizertační práci by měla být opravdu práce na plný úvazek, což se však vylučuje s přežitím jen o doktorandském stipendiu 10 000 Kč měsíčně, a to zejména, chcete-li nějak slušně v Praze bydlet, nedej Bože mít rodinu, jako mám já… Takže nezbývá než pracovat a doufat :)

Co se týče povinné prezence ve škole, tak je mé studium velice úsporné, máme povinnost se zúčastnit cca 10 sobotních seminářů za akademický rok. To je vše.

3. Co tě/ Vás čeká do budoucna (konference, články, státnice…)?

Vzhledem k tomu, že jsem ve druhém ročníku tříletého studia a minulý rok jsem toho moc nesplnil, ale spíš jsem se rozkoukával, tak mám před sebou ještě většinu povinností. Tři povinně volitelné předměty, angličtina, dva odborné články v recenzovaných časopisech, jedna vydaná recenze zahraniční publikace, pak státnice a samozřejmě obhajoba dizertace.

4. Na co se v souvislosti s tvým/vaším PhD studiem nejvíc těšíš/těšíte a z čeho máš/máte největší obavy?

Tak těšil jsem se, že budu učit, což si nejsem jistý, jestli bude vzhledem k organizaci našeho studia vůbec možné. Pokud se jedná o mé největší obavy, tak nemám přímo obavy, ale spíš negativní pocit, a to pocit určitého akademického osamění. Náš obor je organizován velice svobodně, např. i pro odborníky z povolání, kteří by si rádi doplnili vzdělání o znalosti z aplikované etiky. To s sebou však nese to, že nikdo nepočítá s vyšším zapojením studentů do života fakulty, což ústí v určitou samotu. Není moc s kým konzultovat, s kým se podělit o zkušenosti, jak budovat vědecké kontakty apod. I motivace ke studiu pak u všech spolustudentů viditelně klesá.

Aktuálně zjišťuji, jak to funguje v Rakousku, kde studenti mají povinnost chodit na vybrané předměty (i bakalářské), což sice zabere dost času, ale jsou v úzkém kontaktu se školitelem, který pro ně organizuje různé akce, např. i bytové semináře, každý měsíc večerní přednáška s vínem... Jsou spolu daleko víc v kontaktu a myslím, že pak má takové studium úplně jiný přínos nejen pro studenta, ale i pro fakultu.

5. Bonusová otázka: jak se tvoje/ Vaše práce změnila v souvislosti s opatřeními proti šíření Covid-19?

Moje aktuální situace je hodně specifická tím, že jsem na studijní stáži ve Štýrském Hradci, kde je nyní zavřená univerzita, včetně knihovny. Naštěstí jsem v kontaktu se zdejším supervisorem, se kterým si píšeme maily a je ochotný i ke konzultacím po Skype. A za pár týdnů začne blok jeho online semináře o aplikované etice, na který mne pozval. Takže nejsem úplně odříznutý od akademického života, ale zároveň jsem tak trochu v domácím vězení, naštěstí i s mojí rodinou (manželkou a synem).

Pokud Vás zajímají další rozhovory, můžete si přečíst ten předchozí s Patrikem Švančarou z MFF UK.